Zloději obálek

Bílá nemoc

1:EDohrál mi hlas noční kazety,
po sobě tvoje rty stopy si zametly
a jen G#mflamendrák odpísk další třetiAnu. AA/G#, ___A/F#,
EČeká ho kdejaký nádraží,
hádám, kam všude se odváží G#ma kam prchaA
takoví Hmilenci Ena dálku, co G#mukradnou Akdejakou Eobálku, A,_A/G#,____A/F#,   E 
kam asi prchají. A,_A/G#,____A/G,   E 
R:Jsi Hběloba pout, znáš Anemálo Efint,
jak z Hveselých přímek mít Asmutný labyErint.
Jsem tvůj Aposlední Hkout a Eje na mně C#mznát,
že Enemám tě shánět, A,_A/G#,____A/F#, __Emám jenom psát. A,_A/G#,____A/F#,   E 
2:Trpím jak přízraky nemocnic,
po sobě že nechcem pomalu vůbec nic,
docela stačí, že jsme se ocitli.
Dopisy pálí jak zaživa,
voda je smutná a dojemně snaživá, břehy to skrývají,
kdyby tak pro nás byl útulek nebo formulář magických formulek,
břehy to skrývají.
3:Cítím, že něco je v pohybu,
tajemství posvátných měsíčních odlivů,
zklamaní ptáci mizí do krajin.
Ještě mi prolétnou kuchyní,
výčitky z nás dvou mít nemíní, co taky čekají,
na zlato, co padá od rybek, na vzdušný, nesmělý polibek?
Co taky čekají.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:18.874+00:00
Výsledky hledání: